Tepelná čerpadla- alternativa vytápění nejen pro byty.

02.04.2015 17:18

S rostoucí cenou energií se stává vytápění skleníků pro většinu pěstitelů stále důležitějším ekonomickým tématem. Spalování tuhých paliv není pro svou špatnou regulovatelnost pro menší pěstitele příliš vhodné, také tyto náklady stále rostou. Často používané vytápění zemním plynem, nebo elektrickými přímotopy začíná být velmi nákladné. Tepelná čerpadla v této situaci nabízí alespoň částečně ekonomicky přijatelnější alternativu.

Tepelná čerpadla sice také spotřebovávají elektrickou energii, ale ta se na vyrobené tepelné energii příliš nepodílí. Větší část končí jako tepelné ztráty zařízení. Hlavní zdroj tepla je venkovní prostředí, ze kterého je teplo přijímáno prostřednictvím spirály trubek a je prostřednictvím trubek přenášeno do spirály trubek umístěné uvnitř objektu. Odtud se potom uvolňuje a vytápí objekt. Množství přeneseného tepla není tedy přímo závislé na spotřebované elektrické energiji a je vždy podstatně větší. Více závisí na prostředí, ze kterého je přijímáno, to je ze vzduchu, nebo ze země povrchových vrtů, nebo hloubkových vrtů, nebo vody ( potok apod.). Dále je podstatný přenos z vnitřní spirály a to buď přímo pomocí ventiláturu do bezprostředního okolí, nebo pomocí výměníku rozváděno do radiátorů. Běžná ůčinnost tepelných čerpadel se pohybuje kolem 1/3, čili zařízení o příkonu 1kw vyrobí 3kw tepla.

Nejvyšší ůčinnost je dosahována u hloubkových vrtů, nejlépe termálních, ale celková pořizovací cena takového zařízení je velmi vysoká, návratnost nemusí být jednoznačná.

V případě venkovního prostředí vody je ůčinnost také velmi dobrá, ale taková možnost se vyskytuje velmi ojediněle.

Poměrně často užívané povrchové vrty jsou zpravidla levnější, než hloubkové, při větších mrazech může ale docházet k mírnému snižování ůčinnosti. Celková pořizovací cena nemusí být zrovna nízká.

Nejsnadněji dostupné, nejlevnější venkovní prostředí pro přijímání tepla je vzduch. Ůčinnost tohoto zařízení je nejnižší, při poklesech venkovních teplot klesá. Podle typu zařízení je určeno efektivní využití například do -5°C, nebo až -20°C. Pořizovací cena bývá mnohdy nízká, ekonomická návratnost je velmi pravděpodobná.

Konkrétní možnost snadno dostupná pro vytápění jak bytu , tak skleníku je klimatizace.

Pořizovací náklady se liší pole výkonu a zejména výrobce mnohdy značně (5000- 50000kč i více) . Ůčinnost se obvykle pohybuje pod 1/3. Vyžitelnost v létě je patrná, chlazení je v řadě skleníků také velmi prospěšné.

Zcela netradiční možností pro malé skleníky je demontáž agregátu z ledničky, nebo mrazáku. Často agregát z malých ledniček nemusí výkonově dostačovat. Užívá se celá řada typů odlišných výkonových parametrů. Také průmyslové mrazáky, které už výkonem patrně dostačují. Většina těchto agregátů bohužel nedosahuje velké ůčinnosti,

jistě ale nad 1/2. Pokud se jedná o demontáž vysloužilého mrazáku, je možné považovat pořizovací náklady prakticky za nulové a agregát může sloužit dál.

Podstatným ekonomickým aspektem je různá cena elektrické energije dodávaná do domácností, nebo společnostem. Je určena také odpovídající dohodnutou sazbou.

Tyto uvedené možnosti nezajistí bohužel bezplatné vytápění skleníků, ale značné snížení nákladů na vytápění zajistit mohou. Například snížení výdajů na polovinu, už někoho zajímat jistě může.

 

V konkrétním příkladě orchideového skleníku o půdorysu 16 metrů čtverečných vytápěném přímotopem, při pořízení klimatizace, mohou náklady za elektrickou energii klesnout až na třetinu. Pořizovací cena levnější klimatizace s 800W příkonem (asi 2400W výkonem) bude asi 8000kč.

Druhý příklad – v malém studeném skleníku o půdorysu 4 metrů čtverečních, je možné k vytápění použít demontovaný agregát z mrazáku(nejlépe kompletně bez úniku média) s příkonem 150W( celkový výkon bude asi 370W). Ůspora proti přímotopu je tu zřetelně patrná. Pořizovací náklady mohou být nulové.

V obou případech, pro nebezpečí extrémních mrazů, je vhodné mít v záloze další zdroj tepla.